Komínský horkovodní tunel

Odvážná školačka nás zve na horkovodní průzkum tunelu. Totiž raději průzkum horkovodního tunelu od Svratky až na druhou stranu Komínského vrchu.

Komínský tunel je nikdy nevyužitá podzemní stavba propojující údolí Svratky s mělkým údolím pod medláneckým letištěm. Tunel byl vystavěn jako součást dálkového horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, který nebyl dosud dokončen.

Historie

Od poloviny 70. let 20. století se počítalo s vybudováním dálkového horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna záhy po dokončení elektrárny samotné. K tomu došlo v roce 1987 a od roku 1988 běželea předprojektová příprava na vybudování horkovody z Dukovan do Bosonoh, včetně tzv. tepelného obchvatu Brna pokračujícího z Bosonoh Údolím oddechu a dále přes Netopýrky až do Králova Pole.

První částí stavby se stala v roce 1990 zahájená ražba dvojice hlubinných tunelů, které by umožnily zkrátit trasu horkovodu při zachování možnosti jeho údržby a současně nehyzdění okolí nadzemním vedením potrubí. Když se v roce 1991 stavba v důsledku politických změn (včetně odporu některých obyvatel brna vůči jaderné energetice) zastavila, byl Komínský tunel čerstvě proražen, zatímco ražba sousedního Bystrckého tunelu byla sotva v jedné desetině.

Tunel byl po svém dokončení v roce 1991 uzavřen a od té doby čeká na své využití. K tomu snad v budoucnu dojde, neboť v roce 2022 začaly, v souvislosti s eskalací Rusko-ukrajinské války, práce na obnovení projektu horkovodu.

Letecký pohled na bývalý kamenolom, ve kterém se v roce 2021 rozběhly stavební práce na výstavbě bytového komplexu Diorit. Lom bude netradičně a zajímavě vyplněn zástavbou, tunel však zřejmě v jeho úbočí zůstane.

Zahájení stavby zkomplikovalo vstup do tunelu. nejen, že jsou v zimě dveře zavřené, ale těsně pod nimi se nachází strmý sráz.

Na jaře se však štěrbina do podzemí, snad s blížícím se Velkým pátkem, rozevírá.

Ačkoliv by si někdo mohl myslet, že ho v brněnském podzemí už nic nepřekvapí, opak je pravdou!

Popis

Komínský tunel je dlouhý 280 m a spojuje bývalý kamenolom nad Bystrckou ulicí v údolí Svratky s mělkým, k jihu ukloněným údolím pod medláneckým letištěm a bývalou tratí Netopýrky. Tunel má kruhový profil vyzděný betonovými tvárnicemi se světlostí cca 360 cm a vybetonovanou podlahou , nad kterou zbývá v nejvyšším bodě 250 cm prostoru. Tato konfigurace dokonale splňuje požadavek na vedení dvou 1200 mm ocelových trub horkovodu. Tunel je přímý a na obou koncích zakončený betonovými portály s větracími okénky.

V roce 2022 není tunel využívá a je dokonale prázdný. Oba vstupy v portálech jsou uzamčeny majitelem, kterým jsou Teplárny Brno a díky tomu není vstup do tunelu za běžných podmínek možný. V lomu u jižního portálu probíhá výstavab bytového domu Diorit, do budoucna by však neměla vyloučit využití tunelu podle původního plánu.

Na mapce je dobře vidět krátkou vyraženou část Bystrckého a kompletní Komínský tunel (souvislá červená čára), nedokončenou část Bystrckého tunelu (tečkovaně) i okolní plánované povrchové horkovody (průsvitně tečkovaně).

Komínský tunel je rovný a dlouhý krásných 280 m.

Záhadný nápis sděluje mj. že je tu někdo navždy. Ale kdo? Kdo?

Bůh ví, co se nacházelo na stěně, kterou prožrala agresivní houba. Slimákům a plísni se tu daří, ti nepotřebují slunce nikdy. My ostatní mírně strádáme.

Zejména detailní pohled na kolo houby na stěně nahání až hrůzu.

Taky tu bydlí neobvykle velcí osminožci. Clupatí kamarádi obetkávají chodbu pavučinami, kterými se nezbývá než prodrat, chceme-li docíci světla na konci tunelu.

A tady to je. Sedm statečných průzkumníků z Druhého Brna a skutečné světlo na konci tunelu!

Délka jen o pár metrů přesahuje kótu 275.

Možná roky vhazuje kdosi do otvoru v severním portálu tunelu odpadky. My o něm víme, co rád jí a pije, on ale zřejmě ani netuší, kam jeho smetí padá. Možná, kdyby vytušil, jak rozlehlá je říše Druhého Brna za malou dírou v betonové zdi, vyděsil by se.

Sverní portál s otvorem, který místním slouží jako odpadkový koš. Mimochodem, charakteristická poloha dvou čtvercových větracích okének je společná pro všechny tři portály horkovodních tunelů.

Vzácný důkaz, že tunel je zamýšlenou součástí brněnské teplárenské sítě.

Zdroje

1. Sdružení firem TENZA, a. s. a KEA, s. r. o.: Energetická koncepce Statutárního města Brna, shrnutí - revize duben 2005.
2. Kozel, D.: Zhodnocení napojení JEDU na horkovodní síť města Brna. Diplomová práce, Vysoké učení technické v Brně, fakulta strojního inženýrství, 2010.
3. Územní plán města Brna, schválený na XLII. zasedání zastupitelstva města Brna dne 3. 11. 1994.
4. Goldbergerová, S.: Rezidence v bývalém kamenolomu. V Brně vznikne 141 bytů, které budou sousedit se skálou. Dostupné z https://cc.cz/rezidence-v-byvalem-kamenolomu-v-brne-vznikne-141-bytu-ktere-budou-sousedit-se-skalou/.